stonek
- většinou nadzemní část těla rostliny s listy, pupeny a reprodukčními orgány, zakončený vzrostným vrcholem; bylinný nadzemní stonek spolu s květy, úžlabními pupeny a listy = prýt (frons)
- oproti kořenu článkovaný - články (internodia) odděleny uzlinami (nody)
- zajišťuje optimální postavení listů a květů, transport látek, fotosyntézu, má zásobní funkci
Primární stavba stonku
Na příčném řezu stonkem lze rozeznat tři vrstvy:
- pokožka (epidermis) - jednovrstevná s průduchy, často krytá kutikulou a trichomy
- primární kůra (cortex) - vnější zpevňující vrstva = hypodermis (tvořena kolenchymem nebo sklerenchymem), vícevrstevná střední část mezodermis (parenchym s množstvím intercelulár; možný obsah mléčnic či pryskyřičných kanálků), vnitřní vrstva endodermis (vysoký obsah škrobu = škrobová pochva; často nesouvislá nebo zcela chybí, obsah Casparyho proužků)
- střední válec (stélé) - první vrstva = pericykl, uvnitř cévní svazky (u jednoděložných roztroušené = ataktostélé, u dvouděložných uspořádané do kruhu = eustélé), střed vyplňuje dřeň z živých parenchymatických buněk (živé či odumřelé vyplněné vzduchem či zásobními látkami)
Typy stélé:
- nejprimitivnější = protostélé - výskyt u fosilní skupiny Rhyniophyta - fylogeneticky dává vzniknout aktinostélé (hvězdicovitý xylém) - u přesliček a plektostélé (laločnatý xylém) - u plavuní
- pokročilejší typ = sifonostélé (uprostřed = dřeň) nebo solenostélé (dřeň a uvnitř xylému floém)
- rozčlenění xylemu sifonostéle provazci parenchymu → eustélé (cévní svazky, obvykle kolaterální, uspořádanými do kruhu) nebo neuspořádané ataktostélé jednoděložných rostlin
Druhotné tloustnutí stonku
- druhotné tloustnutí stonku známo u dvouděložných a nahosemenných (z jednoděložných pouze několik druhů rodu Dracaena, Yucca)
- umožněno činností kambia mezi lýkovou a dřevní částí cévního svazku; to produkuje směrem do středu stonku sekundární xylém, směrem k obvodu sekundární floém; jeho činnost je sezónně periodická → letokruhy (na jaře tenkostěnné buňky - dřevo světlé, v létě tlustostěnné buňky - dřevo tmavé); vedení roztoků zajišťují vnější letokruhy (běl), odumřelé dřevo ve středu = jádro (může trouchnivět → dutina); činností felogénu regenerována zelená kůra, původní odumírá a korkovatí → borka
Větvení stonku
- větvení z úžlabních pupenů (chráněny šupinami či listy) → postranní větve = makroblasty
- větvení vidličnaté (dichotomické) - iniciály vzrostného vrcholu se rozdělí na dvě skupiny, z každé skupiny vyroste jedna dceřiná větev
- větvení postranní - postranní větve se vyvíjejí z úžlabních pupenů; dva typy
- hroznovité (monopodiální) - hlavní stonek pokračuje v růstu, přerůstá postranní větve
- vrcholičnaté (sympodiální) - postranní větve přerůstají hlavní stonek, který ukončuje růst
Typy stonků
- embryonální základ = pírko (plumula)
- hypokotyl = podděložní článek stonku; dochází zde k přestavbě cévních svazků kořene a stonku
- letorosty = nezdřevnatělé části stonku vyrostlé během posledního vegetačního období
Bylinný:
- lodyha - dužnatý stonek, listy vyrůstají po celé jeho délce (kopřiva)
- stvol - články zkrácené, listy vyrůstají zdánlivě z jedné uzliny (přízemní růžice) (jitrocel)
- stéblo - dutý stonek s plnými uzlinami = kolénky (lipnicovité)
Dřevnatý:
- stromy (arbores) - kmen (druhotně ztloustlý nevětvený stonek) a koruna větví
- keře (frutices) - dřevnaté stonky větvené hned od země
- polokeře (suffricites) - zdřevnatělá spodní část, horní bylinná - na konci vegetačního období odumírá (levandule, borůvka, šalvěj, tymián, majoránka)
1) podle růstu
- přímý (mák), vystoupavý (jetel), poléhavý (rdesno ptačí), plazivý (mochna husí), ovíjivý - pravotočivý (chmel), ovíjivý - levotočivý (svlačec), popínavý s úponky (hrách), popínavý s příčepivými kořeny (břečťan)
2) podle průřezu
- válcovitý (nejobvyklejší), hranatý (hluchavkovité), rýhovaný (miříkovité), žebrovitý (kaktusovité)
Typy pupenů
- úžlabní - pupeny v úžlabí listů, základní pupen pro vznik postranních větví; děleny dle uspořádání:
- kolaterální - uspořádané vedle sebe (u jednoděložných)
- seriální - uspořádané nad sebou (u dvouděložných)
- adventivní - náhradní = nahodilé - souvisejí s poškozením a vegetativním rozmnožováním rostlin
- hibernakule = přezimující pupeny
- turiony = vegetativní klidové pupeny, z nichž po odumření mateřské rostliny vyroste nový výhon
- kauliflorie = kvetení na kmeni (kakaovník, kola)
Rozměry stonků
- maximum 112 m - sekvoje vždyzelená
- nejdelší dřevina - liánovitá palma Calamus rotang - 170 m
- největší průměr kmene - 11 m - sekvojovec mamutí, 10 m - baobab prstnatý
- u řady bylin naprostá absence stonku - raflézie, drobnička, okřehek, pupava
- u řady bylin stonek extrémně zkrácen - součást cibule (podpučí)
- nejvýraznější přírůstek stonku - bambus, blahovičník
Přeměny (metamorfózy) stonku
- oddenek (rizoma) = podzemní část stonku; funkce zásobní, vegetativní rozmnožování (kosatec)
- oddenkové hlízy: funkce zásobní, vegetativní rozmnožování (brambor, topinambur, šafrán)
- nadzemní stonkové hlízy (kedluben)
- hypokotylové hlízy - (ředkvička, brambořík)
- podpučí cibule
- brachyblasty = extrémně zkrácené postranní větve (jinan, modřín)
- kolce = stonkové trny = trnité brachyblasty (trnka, hloh)
- fylokladia, kladodia = rozšířené brachyblasty s asimilační funkcí (chřest)
- stonkové úponky (vinná réva)
- šlahouny (stolony): funkce vegetativní rozmnožování (jahodník, zelenec, pýr, rákos, akát)
- kaudex = ztlustlá báze stonku u vytrvalých bylin a polokeřů (miřík celer)
Hospodářský význam stonku
- poživatina a zelenina (brambory, kedluben, chřest, bambus, ředkvička)
- potravinářská surovina (třtina cukrová, slunečnice topinambur)
- koření (zázvor, kurkuma, skořice)
- pícniny
- zdroj technických surovin (dřevo, korek, třísloviny, arabská guma, klovatina, pryskyřice, barviva)
- stavební materiál, otop
- sklerenchymatická textilní vlákna (len, konopě)
- zdroj farmaceutických drog (chininovník)
Životní formy a délka života rostlin
- fanerofyty - stromy a keře větší výšky, odolné vůči mrazu a vyschnutí, dlouholeté
- chamaefyty - keře a polokeře nižšího vzrůstu
- kryptofyty - vytrvalé byliny (pereny) s obnovitelnými podzemními orgány (včetně hydrofytů)
- hemikryptofyty - dvouleté (bieny) a vytrvalé byliny s mělce v půdě uloženými trvalými orgány
- terofyty - jednoleté byliny (anuely) přetrvávající nepříznivé období v semenech (včetně efemerů)